České stopy všude tam, kam se jenom podívám - Brazílie

České stopy všude tam, kam se jen podívám

Beseda o pěti týdnech v Brazílii zaplnila kroměřížskou sokolovnu

Tělocvičná jednota Sokol Kroměříž, pozvala veřejnost na jedinečnou besedu o cestě po Brazílii, kterou podnikli Hana Otáhalová a Kamil Zapletal. Přednáška s názvem České stopy všude tam, kam se jen podívám přiblížila pětitýdenní putování "po stopách" Jan Antonín Bati a jeho mimořádného odkazu v Jižní Americe.

O velkém zájmu veřejnosti svědčila zcela zaplněná kroměřížská sokolovna. Návštěvníci si vyslechli poutavé vyprávění doplněné osobními zážitky i silnými příběhy krajanů, kteří si i po generacích uchovávají českou identitu.

Cesta vedla nejen po známých turistických místech, ale především za lidmi. Cesta začala návštěvou českého krajana v oblasti mezi Rio de Janeiro a São Paulo. Původem z Luhsčovic si zde vybudoval nový domov, přesto si uchovává české tradice, včetně výroby vlastního piva s názvem "Pivečko", které si oblíbili nejen místní, ale i návštěvníci z Česka.

Putování pokračovalo podél východního pobřeží, kde účastníci besedy zaujali vyprávěním o koloniálním městě Paraty. Nechyběly ani zážitky z výprav do džungle s domorodci, které patřily k nejsilnějším okamžikům celé cesty. Právě zde si cestovatelé uvědomili kontrast mezi moderním světem a životem v těsném sepětí s přírodou.

Významnou zastávkou byla také návštěva brazilského města Lidice, kde dodnes připomínají tragický osud české obce. Český odkaz je zde patrný i v názvech institucí, například školy nesoucí jméno Edvarda Beneše na mateřské školy Pražského jezulátka, což dokládá hluboké historické vazby mezi oběma zeměmi.

Samostatnou kapitolu tvořilo Rio de Janeiro, pulzující metropole plná kontrastů. Návštěvníci besedy se dozvěděli o ikonických místech, jako je socha Krista na hoře Corcovado či slavná hora Cukrová homole. Silným zážitkem byla i účast na fotbalovém utkání na legendárním stadionu Maracanã. Zaznělo však i varování, Rio je sice fascinující, ale zároveň i nebezpečné město, kde je nutné dbát na bezpečnostní doporučení.

Cesta pokračovala k přírodním divům v oblasti Foz do Iguaçu, na hranicích Brazílie, Paraguaye a Argentiny. Hlavním cílem však bylo navštívit města spojená se jménem Jana Antonína Bati, například Batayporã, Bataguassu či Batatuba.

Právě v Batayporã, neboli v Baťově dobré vodě se cestovatelům dostalo mimořádně vřelého přijetí od českého konzula Evandra Trachty,vnuka Jindřicha Trachty, který spoluzakládal město společně s Janem Antonínem Baťou. Nezapomenutelným zážitkem bylo také setkání s paní Dolores Baťovou, jejíž vyprávění o životě jejího dědečka i o vlastním osudu v Brazílii hluboce zasáhlo všechny přítomné.

V Bataguassu zaujaly příběhy rodin českého původu, například rodiny Kubíkových. Přestože už nemluví česky, stále si uchovávají vztah ke svým kořenům prostřednictvím lidových písní nebo rodinných vzpomínek na předky, kteří pracovali přímo pro Baťovy podniky.

Silné dojmy přinesla i návštěva Batatuby, jednoho z prvních měst založených Janem Antonínem Baťou. Účastníci zde měli možnost bydlet v původním baťovském domku a setkat se s jedním z posledních zaměstnanců Baťovy továrny, která fungovala až do 90. let minulého století.

Beseda tak nabídla nejen cestopisné vyprávění, ale především hluboké zamyšlení nad tím, jak výraznou stopu zanechal Jan Antonín Baťa v zahraničí. Jak zaznělo v závěru večera, jeho odkaz je v Brazílii stále živý a možná o to víc překvapí, jak málo je připomínán v jeho rodné zemi.

"Byli bychom rádi, kdyby si lidé uvědomili, jak významná osobnost to byla a jak hluboké kořeny má česká stopa ve světě," zaznělo na závěr besedy, která sklidila dlouhý potlesk zaplněného sálu.